Budeme dýchat zplodiny ze spaloven?

Vedení města Chomutova podporuje výstavbu spaloven přímo v katastru města a jeho blízkém okolí. Opozice vedená hnutím PRO Chomutov je proti.

            Chomutovsko sice už od dob odsíření hnědouhelných elektráren nezažívá tak často viditelné smogové inverze, přesto však stále patří mezi regiony s nejvíce znečištěným ovzduším v rámci celé republiky. A stále jde o znečištění nadlimitní, které má negativní důsledky pro naše zdraví[1]. Na všech úrovních je proto zapotřebí dbát, aby došlo ke snížení této zdravotní zátěže, ke zlepšení ovzduší v celé hnědouhelné pánvi. U všech záměrů průmyslových staveb, které mohou mít významný dopad na životní prostředí, mezi něž zamýšlené spalovny patří především, přitom platí, že do procesu posuzování jejich vlivu na životní prostředí (tzv. EIA) mohou promlouvat nejen orgány státní správy, ale také dotčené obce a široká veřejnost. Rada města Chomutova vedená primátorem Markem Hrabáčem (ANO 2011), která by měla zdraví obyvatel města chránit, však činí pravý opak.

            Je tomu tak i v případě loni oznámeného záměru společnosti ACTHERM holding a.s., která by ráda získala dotaci od státu na přeměnu své stávající chomutovské teplárny ve spalovnu s celkovou kapacitou 60 000 tun spáleného odpadu ročně[2]. Záměr přestavby teplárny ACTHERM na spalovnu rada města v prosinci loňského roku pouze „vzala na vědomí“. V reakci na toto selhání rady města (koalice ANO 2011 a NOVÝ SEVER) oslovil opoziční zastupitelský klub PRO Chomutov i další opoziční strany a inicioval svolání mimořádného jednání zastupitelstva, které na tomto jednání bude moci radě odejmout pravomoc vyjadřovat se za město do řízení EIA a vyhradit si ji přímo pro sebe. Na rozdíl od veřejnosti nepřístupného jednání rady města je jednání zastupitelstva zcela veřejné a také přenášené online. Nejen opozice, ale také široká veřejnost tak bude moci vyjádřit k problematice spaloven svůj názor.

            Přebudování teplárny na spalovnu ale není první případ, kdy jde rada města na ruku investorovi, který přišel s nápadem spalovat u nás plastové odpady. Již v roce 2020 rada města bez jakékoli veřejné diskuse pronajala 6000 m2 pozemku u bývalé městské skládky v Pražské ulici společnosti ADI Fuel a.s. za účelem vybudování tzv. kontejnerové linky na zpracování plastového odpadu depolymerizací. Pod tímto záměrem se skrývá opět jiná forma tepelného zpracování plastového odpadu s kapacitou 1346 t/rok[3]. Na rozdíl od klasické spalovny zde není účelem spálit vše, co hoří, nýbrž pokus o přeměnu plastů v olej, přičemž má docházet ke spálení „jen“ cca 15% vstupních plastů. Městským radním přitom bylo známo, že malá pokusná jednotka této technologie sestávající z jediného kontejneru způsobila v březnu 2019 v Chomutově velký požár, který hasily čtyři požární jednotky a natáčela televize[4]. Mimochodem, tato vyhořelá pokusná jednotka byla shodou náhod umístěna v areálu teplárny ACTHERM. Přesto rada města pozemek investorovi pronajala, aniž by měla k dispozici jakékoli bližší informace o technologii a jejím zabezpečení. Když následně přišlo na řízení EIA, rada města jej vůbec neprojednala, přestože obdržela řádnou písemnou petici občanů žádajících, aby rada za město vyjádřila požadavek podrobit záměr komplexnímu prozkoumání jeho vlivu na životní prostředí. Rada ignorovala i online verzi petice, kterou tehdy podepsalo přes 500 občanů[5]. Znamená to, že rada vůbec nechtěla, aby možný vliv provozu depolymerizace plastů na životní prostředí byl řádně prozkoumán? Naštěstí pro obyvatele Chomutova Ministerstvo životního prostředí (MŽP) i bez požadavku města rozhodlo, že záměr musí řízení EIA podstoupit. Následně pak MŽP v procesu EIA odmítlo investorem předloženou technickou dokumentaci a vrátilo ji k přepracování. Investor následně dodal dokumentaci přepracovanou, ale i tu mu v lednu 2023 MŽP vrátilo s tím, že nadále nedává záruky funkčnosti a smysluplnosti uvažované technologie.

            Mezi tím, co MŽP posuzovalo výše zmíněný záměr kontejnerové depolymerizační jednotky, však investiční skupina ADI oslovila radu města Chomutova ještě s dalším záměrem. K dosavadnímu pronájmu pozemku pro kontejnerovou technologii přišla s požadavkem na pronájem kompletně celé plochy tělesa bývalé městské skládky a jejího přilehlého okolí v celkové výměře 20 ha za účelem následného vybudování „několika násobně většího ostrého provozu“ depolymerizační linky. Celou velkou plochu investor chtěl do pronájmu z toho důvodu, aby na tělese skládky vybudoval solární elektrárnu, která by dodávala energii pro provoz technologie. Když rada města zveřejnila na úřední desce záměr pronájmu těchto pozemků, přihlásily se ještě tři další společnosti, které shodně chtěly na ploše skládky provozovat solární elektrárnu. Tyto tři nabídky však rada města z výběrového řízení vyřadila s odůvodněním, že dle platného územního plánu pro plochu skládky je možné zde provozovat solární elektrárnu jen v případě, pokud bude vyrobená elektřina spotřebována přímo v místě. V létě 2022 tedy došlo k uzavření nájemní smlouvy a to rovnou na 25 let! Kromě neobvykle dlouhé doby nájmu se však ve smlouvě objevilo ještě jedno zajímavé ustanovení o tom, že předmět nájmu bude převeden do podnájmu společnosti Energocentrum Chomutov s.r.o. Pak proběhly komunální volby, po kterých se opětovně ustanovila koalice hnutí ANO 2011 a NOVÝ SEVER, tentokráte už jen s tichou podporou KSČM. Hned na svém prvním jednání v novém funkčním období rada města vedená opět primátorem Hrabáčem schválila nikoli podnájem, nýbrž rovnou postoupení celé nájemní smlouvy ve prospěch společnosti Energocentrum Chomutov, o čemž informovalo[6] opoziční hnutí PRO Chomutov s poukazem na skutečnost, že rukopis této operace se nápadně podobá dřívějšímu nevýhodnému pronájmu Kamencového jezera za dob, kdy městu vládl kmotr Alexandr Novák[7]. Ať již rukopis této operace patří samotnému Novákovi, nebo od něj jen někdo zdařile opisoval, výsledným stavem je, že lze důvodně pochybovat o možnosti nového nájemce provozovat na předmětu nájmu ostrý provoz depolymerizace plastů. Pokud by zde měla vzniknout pouze solární elektrárna s jiným využitím produkované energie, bylo vyřazení tří ostatních zájemců o pronájem pouze trikem radniční koalice.

            ACTHERM holding a investiční skupina ADI však nejsou sami, kdo u nás chce vybudovat spalovnu. Větším hráčem je United Energy a.s. z investiční skupiny EPH Daniela Křetínského, která se již delší dobu snaží vystavit spalovnu v Komořanech[8], zhruba 13 km vzdušnou čarou od centra Chomutova, 10 km od sídliště Písečná. Tato spalovna má mít kapacitu pro spalování 150 000 tun odpadu ročně a má již mnoho let také vydané stavební povolení. V roce 2016 tuto chystanou spalovnu také Ústecký kraj zařadil do svého plánu odpadového hospodářství, přestože obdržel nesouhlas od rady města Chomutova[9]. Tehdy mělo v radě města většinu hnutí PRO Chomutov, které také chtělo vypovědět memorandum o vzájemné spolupráci na výstavbě této spalovny. K memorandu se město Chomutov připojilo ještě za vlády primátora Jana Mareše (ČSSD). Po náhlé změně se však PRO Chomutov ocitl v opozici, do rady města se vrátila ČSSD a koalice vedená od té doby až dodnes primátorem Hrabáčem (ANO 2011) ponechala memorandum v platnosti. Vzniká tak paradoxní situace, kdy město Chomutov je smluvně zavázáno jednomu investorovi spolupracovat s ním na výstavbě jeho velkokapacitní spalovny, ale prakticky činí vše možné i nemožné ve prospěch jiných investorů, kteří přicházejí s konkurenčními záměry spaloven, které chtějí vybudovat přímo u nás ve městě.

            Všechny výše uvedené záměry na tepelné zpracování odpadu si vzájemně konkurují. Jejich provoz je totiž možný jen za předpokladu dostatečného přísunu odpadu, který by mohly spálit. Jejich celkovou kapacitu by nenaplnil ani veškerý odpad z okolních měst a obcí. V širším okruhu i celorepublikově pak budou čelit konkurenci mnoha dalších obdobných projektů spaloven. Celková kapacita spaloven v ČR, které jsou v provozu nebo mají vydané stavební povolení, již dnes překračuje kapacitu, která bude potřebná pro celou ČR po ukončení skládkování v roce 2030[10]. Přesto však vznikají další a další kapacitně nepotřebné projekty na výstavbu nových spaloven. Místo toho, aby město Chomutov využilo tuto celorepublikovou konkurenci k tomu, že odsune budoucí ekologickou zátěž z provozu spaloven do jiných regionů, jejichž ovzduší není natolik znečištěno, jedná naše politické vedení v přímém rozporu se zájmem na ochranu našeho zdraví.


David Palán
člen zastupitelstva města (za PRO Chomutov)


[1]Viz. https://www.mzp.cz/cz/kvalita_ovzdusi

[2]Viz. https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_OV4221?lang=cs
Viz. https://arnika.org/odpady/nase-temata/spalovani-odpadu/spalovny-v-ceske-republice/spalovna-chomutov

[3]Viz. https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_OV4217?lang=cs
Viz. https://arnika.org/odpady/nase-temata/spalovani-odpadu/spalovny-v-ceske-republice/pyrolyza-plastu-chomutov

[4]Viz. https://chomutovsky.denik.cz/pozary/v-chomutove-horela-stanice-na-plasty-policie-pricinu-pozaru-vysetruje-20190327.html

[5]Viz. https://www.petice.com/nechceme_skrytou_spalovnu_plastu_v_chomutove

[6]Viz. https://www.procv.cz/1521-2

[7]Viz. např. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/firme-ktere-pujcil-exsenator-novak-doplati-chomutov-desitky-milionu-28723

[8]Viz. https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP342?lang=cs
Viz. https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK627?lang=cs

[9]Viz. např. https://www.idnes.cz/usti/zpravy/v-kraji-ma-vzniknout-spalovna.A160209_132533_usti-zpravy_hrk

[10]https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/ministerstvo-nehlida-vystavbu-spaloven-nebude-co-recyklovat